Toxoplazmóza u koček

Toxoplazmóza je infekce způsobená určitými parazity, toxoplazmami. Toxoplazmy mohou napadat kočky, jiné savce i ptáky. Těmito parazity se mohou nakazit i lidé. 

Zdravé dospělé kočky obvykle nevykazují žádné příznaky infekce, ale mohou parazita přenášet. Riziko toxoplazmózy hrozí zejména těhotným ženám, protože patogen může poškodit nenarozené dítě. Před infekcí by se měly chránit také osoby s oslabeným imunitním systémem.

Co je toxoplazmóza a jak se přenáší?

Toxoplazmóza je parazitární onemocnění, které se může vyskytovat u koček, jiných savců a lidí. Původci toxoplazmózy jsou jednobuněční, mikroskopicky malí paraziti, tzv. toxoplazmy. Odborný název původce toxoplazmózy u koček a lidí je Toxoplasma gondii. Většina savců slouží toxoplazmám jako mezihostitelé, což znamená, že v těchto hostitelích stráví pouze určitou fázi vývoje. Jako mezihostitelé přicházejí v úvahu malí hlodavci, ovce, kozy a prasata, stejně jako ptáci. Paraziti se často nacházejí v jejich svalech a jiných tkáních, ale nevylučují infekční parazity. K přenosu toxoplazmózy dochází při konzumaci infikovaného masa mezihostitele. Kočky se tak většinou nakazí tím, že sežerou kořist, jako jsou myši, nebo syrové maso obsahující parazity. Riziko nákazy je proto větší u koček, které se volně pohybují venku. Ale i kočky, které žijí výhradně v bytě, se mohou nakazit, pokud jim podáváte syrové maso obsahující parazity.

Kočky jsou naopak konečnými hostiteli toxoplazmy. Paraziti v nich dosahují své reprodukční, dospělé formy: kočky pak vylučují infekční formy toxoplazmy, tzv. oocysty, s výkaly. Tímto způsobem se oocysty dostávají do životního prostředí, například na rostliny nebo do vodních toků. Prostřednictvím výkalů je možný přenos toxoplazmózy z kočky na člověka. Dalším způsobem přenosu je infekce kontaminovanou vodou nebo kontaminovanými potravinami.

Odhaduje se, že každý druhý člověk v Německu měl v určitém okamžiku svého života kontakt s toxoplazmami. U jinak zdravých dospělých toxoplazmóza většinou probíhá bez příznaků nebo se vyskytují nespecifické příznaky podobné chřipkovému onemocnění. Někdy se objevují určité oční záněty. Osoby, které toxoplazmózou prošly, jsou poté chráněny před opětovnou infekcí (imunní).
Zvláštní riziko však představuje toxoplazmóza během těhotenství pro nenarozené dítě a pro osoby s oslabeným imunitním systémem – v extrémních případech může být infekce pro ně smrtelná.

Jak se toxoplazmóza u koček projevuje?

Pokud dojde k nakažení kočky toxoplazmózou, její majitelé si toho většinou nevšimnou, protože toxoplazmóza u koček vyvolává příznaky jen zřídka. U některých koček, zejména u mladých zvířat, dochází k mírnému průjmu, příležitostně se může objevit také horečka a oteklé lymfatické uzliny. Všechny tyto potíže jsou však nespecifické a mohou mít mnoho jiných příčin – proto není možné na základě příznaků u kočky usoudit, že se jedná o toxoplazmózu. U velmi mladých koťat nebo nemocných dospělých koček se slabým imunitním systémem existuje riziko chronického onemocnění toxoplazmózou: v takovém případě přetrvávají potíže jako průjem a zvracení, což u zvířat většinou vede ke ztrátě hmotnosti. Toxoplazmóza může u kočky někdy vyvolat neurologické příznaky, které se projevují například křečemi nebo poruchami chůze. Infekce u koček navíc v některých případech vede k očním onemocněním. Ve vzácných, velmi závažných případech může toxoplazmóza pro kočku skončit smrtelně. Pokud se toxoplazmou nakazí březí kočka, mohou se paraziti přenést na její nenarozené koťata a poškodit je. Je možné, že dojde k potratu nebo porodu mrtvých mláďat.

Jak se diagnostikuje toxoplazmóza u koček?

Na základě vyšetření krve a vzorků stolice lze zjistit, zda je kočka nakažena toxoplazmózou nebo zda již v minulosti prodělala infekci. Veterinární lékaři k tomu zkoumají, zda krev kočky obsahuje protilátky proti toxoplazmám. Kromě toho vyšetřují dva až tři vzorky stolice v intervalu dvou týdnů na přítomnost oocyst. V případě existující infekce jsou výsledky vyšetření krve a stolice obvykle pozitivní. V takovém případě je kočka nakažlivá. Pokud však kočka má v krvi protilátky proti parazitům, ale její vzorek stolice je negativní, nehrozí s největší pravděpodobností žádné nebezpečí nákazy. Kočka získala imunitu díky předchozí infekci.

Toxoplazmóza: Jaké jsou možnosti léčby?

U koček s toxoplazmózou se léčba provádí jen zřídka, protože infekce většinou probíhá bez příznaků. Obecně je možné bojovat pouze proti parazitům ve střevech, takže u koček, u kterých bylo prokázáno vylučování oocyst, se používají určitá antibiotika. Proti parazitům mimo střeva (např. ve svalech) neexistuje žádná účinná léčba.

Jak se lze nakazit toxoplazmózou od kočky? 

Lidé se nakazí toxoplazmózou tím, že infekční stadia přijmou ústy. Jako zdroje nákazy přicházejí v úvahu:

• Nakažené, nedostatečně tepelně upravené maso a masné výrobky.
• Kontaminované ovoce a zelenina, které rostou v blízkosti půdy.
• Znečištěná pitná voda.
• Kontakt se znečištěnými povrchy, např. při práci na zahradě nebo prostřednictvím znečištěných pískovišť.
• Infekční výkaly a kontaminovaná kočičí podestýlka.

Někteří se ptají: Může se člověk nakazit toxoplazmózou při mazlení s kočkou? Je velmi nepravděpodobné, že by se lidé nakazili toxoplazmózou přímým kontaktem, například při dotýkání se koček. Ani tělesné tekutiny koček, jako je slina nebo moč, neobsahují parazity. Kůžička znečištěná výkaly se u těchto čistotných zvířat vyskytuje jen zřídka, proto je i tento způsob nákazy velmi nepravděpodobný. K tomu přistupuje skutečnost, že vyloučené oocysty nejsou infekční okamžitě, ale až po jednom až pěti dnech.

 

Toxoplazmóza a těhotenství

Pro těhotné ženy, které nemají imunitu proti tomuto původci, je toxoplazmóza riziková: dojde-li k infekci poprvé během těhotenství, mohou paraziti vážně poškodit nenarozené dítě nebo vyvolat předčasný porod. Čím dříve v těhotenství k infekci dojde, tím závažnější jsou její následky. Naopak pro nenarozené dítě těhotných žen, které jsou imunní vůči infekci, nehrozí žádné nebezpečí. Jen málokdo však ví, zda v minulosti toxoplazmózou prošel, nebo ne. Pokud plánujete těhotenství nebo již těhotná jste, je proto vhodné podstoupit test na toxoplazmózu. Pomocí krevního testu lze zjistit, zda se v krvi nacházejí protilátky proti původcům onemocnění. Pokud tomu tak není, je důležité přijmout různá opatření na ochranu před toxoplazmózou.

Prevence toxoplazmózy

Těhotným ženám a osobám s oslabeným imunitním systémem se doporučuje vyhýbat se rizikovým faktorům toxoplazmózy. Mezi ně patří: 

• Maso a masné výrobky konzumujte pouze důkladně propečené, vyhněte se konzumaci mletého masa, salámu, carpaccia, salámu nebo syrové šunky. 
• Ovoce a zeleninu důkladně umyjte, oloupejte nebo – pokud je to možné – uvařte. 
• Potraviny znečištěné zeminou (např. brambory) skladujte odděleně od ostatních potravin. 
• Dodržujte hygienu v kuchyni (např. používejte prkénka a nože na přípravu masa odděleně od těch, které používáte na ovoce a zeleninu), důkladně umývejte ovoce a zeleninu, umývejte si ruce před a po přípravě syrových potravin.  
• Nepijte nefiltrovanou vodu, která je z hygienického hlediska závadná (např. z jezer nebo řek), v případě pochybností ji převařte.
• Při práci na zahradě noste ochranné rukavice.
• Po kontaktu s pískovištěm si umyjte ruce.
• Kočičí toalety nechte čistit osobou s funkčním imunitním systémem.

 

 

K usmrcení infekčních stadií toxoplazmy jsou zapotřebí teploty nejméně 67 °C. Je důležité, aby teplota dosáhla všech částí potraviny, aby byla zcela propečená i uvnitř. Krátkodobé zahřátí, například v mikrovlnné troubě, však nestačí. Zmrazení masa při teplotě -20 °C po dobu osmi hodin také přispívá k usmrcení patogenů. 

Toxoplazmóza a domácí zvířata 

Kočky jsou konečnými hostiteli toxoplazmy a mohou patogeny uvolňovat do životního prostředí. Proto je vhodné přijmout opatření, která zabrání šíření této choroby. Mezi ně patří například nekrmit kočky syrovým (nemraženým) masem nebo jatečními odpadky a raději používat suché nebo mokré krmivo. Výkaly koček (stejně jako jiných domácích zvířat) by měly být vždy likvidovány v domovním odpadu. Soukromé pískoviště lze chránit před znečištěním kočkami nebo jinými zvířaty pomocí vhodných krytů.

Zdroje:
Tipy pro spotřebitele od Spolkového institutu pro hodnocení rizik (BfR): Ochrana před toxoplazmózou. (Citováno: 7. listopadu 2024) https://www.bfr.bund.de/cm/350/verbrauchertipps_schutz_vor_toxoplasmose.pdf
Evropská vědecká rada pro parazity domácích zvířat (ESCCAP): Toxoplazmóza: Co by měli vědět majitelé koček. (Citováno: 7. listopadu 2024) https://www.esccap.de/toxoplasmose-was-katzenhalterinnen-wissen-sollten/#toxo
Horzinek, M.: Nemoci koček. 4. vydání 2005

Zpět na výpis